Bílé verše
Bílé verše
4. července 2009 v 8:55 | Jiří Ošlejšek
46 básní - prezentace 5 básní.
Paradoxy.
Člověk se povýšil na pána tvorstva,
sám nasadil si korunu.
Po celé planetě páchá zvěrstva,
není v tom špetka rozumu.
Stydíte se za tělesnou krásu,
pohoršuje vás nahota a sex?
Horší je, že dopustíme válku
a na bojištích stále teče krev.
Kdo žádá právo od justice,
musí mít plnou prkenici.
Advokát dělá za peníze,
kdo neplatí, ten posedí si.
Proč cestuje ledvina okolo světa,
aby zachránila jednoho člověka?
Co říci ještě k této otázce,
proč zabíjíme zdravé ve válce?
Těžařská mafie ropu nám zdraží,
monopol zajistí ropákům největší zisky.
V Zemi je tepla dost i Slunce praží,
energetická krize postihla duté mozky.
Člověk se v budoucnu vydá do vesmíru,
nenajde tam vzácná fosilčata.
Teprve tam zjistí, co má větší cenu,
kýbl uhlí nebo vagon zlata.
Kometa
Vesmírem letí kometa - ta vlasatice prokletá.
Možná se trefí do světa a všechno na něm rozmetá.
Spadne na Zem asteroid nebo malá planetka,
budeme se bát a modlit, ať se s námi nesetká?
Dramatické proměny mohou přijít zítra,
atmosféra se změní, nebudou už jitra.
Tepelná a vodní vlna zničí tvory, stromy, zrna,
na sto nebo tisíc let, neuvidí slunce svět.
Celý svět se zahalí do závoje tmavého
a život se zachytí jen provázku tenkého.
Tohle je jen varování. Nerušené přeji spaní.
Odbornou by radu chtěli lidé znáti,
co v takové nouzi mají podnikati.
Kolik ještě času budou lidé míti,
než na zdejší chasu kometa se zřítí?
Budeme se strašit nebo začnem řešit,
jak tu zkázu přežít?
Moje milá
Chtěl jsem si počkat na Tvoje vrásky,
chtěl jsem Ti říkat lásko má.
Život mně přinesl jiné krásky,
nebyla jsi mi souzena.
Vzpomínka dávno přebolela,
zůstal už jenom smutný pocit.
Možná jsi na vše zapomněla,
byla to láska nebo soucit?
Když listí stromu uvadne
a kmen svou hlavu sklání,
člověka lítost popadne,
odešlo naše mládí.
Rád bych se podíval na známá místa,
kde příroda nás ukryla.
Však nenajdu je. Vím to dozajista.
Dávno se časem změnila.
Čas mi Tě odvál do neznáma,
dozněly vzdechy a vášně.
Možná jsi večer také sama
a čteš si ráda básně.
Terorista
Přiletělo letadlo
ze vzdálené, velké země.
To, co z něho vypadlo,
vyhloubilo kráter v domě.
Muž se večer domů vrátil,
šokovou si prožil scénu,
jeho život cenu ztratil,
nemá domov, děti, ženu.
Bude z něho terorista,
co ukrutnou pomstu chystá ?
Obava, ta naše je věc skoro jistá,
nebude už nikde bezpečného místa.
Nesklonil se jeho duch, věří,
že ho chrání Bůh.
Jenom slepý optimista, nechápe
ten bludný kruh.
Kdo stojí před Vaším prahem,
bojíte se hosta.
Mluvíte snad se svým vrahem?
Pomstu střídá pomsta!
Svět má vadu v režimu,
žene se do terorizmu.
Slábne láska k bližnímu,
roste síla fanatizmu.
Budou další oběti?
Každého z nás je to vina!
Bezpečný svět pro děti!
Slovo proč Vás nezajímá?
Víra a láska
Jestli jsi věřící a křesťan,
miluješ přírodu a vlast.
O konci světa mluvit přestaň,
nedej se plánem ďábla zmást.
Ježíš svůj život za nás dal,
aby náš život zachránil.
Všechny nás, lidi, miloval,
plán ďábla navždy překazil.
Věř pravdivému slovu jeho,
záchranu svoji nevzdávej.
Měj dobrou zprávu pro každého,
v činech Tvých Bůh Ti pomáhej.
Neříkej, že všechno zahyne.
Snaž se o záchranu Boží přírody.
Bližního svého křesťan miluje,
ať láska vítězí mezi národy.
Kdo myslí jenom na sebe,
mamonu slouží raději.
Nedostane se do nebe.
Ten nemá žádnou naději.
Ať láska letí do světa,
ať lásce nikdo nebrání.
Bez lásky není života,
jen láska lidi zachrání.
----------------------------------------------------------------
Autor : Jiří Ošlejšek.
Název : Bílé verše
Ilustroval : Rolland
Autor vydal ve vlastním nákladu
1 vydání v září 2008. Výtisků 100 ks.
E-mail : OslejsekJiri@seznam.cz
ISBN : 978-80-254-2761-3